Mezinárodní den počítačů

Počítače nás zcela obklopují. Jsou všudypřítomné a život bez nich by byl nejen o dost těžší, ale vlastně už nemožný. Každoročně si dne 28.5. připomínáme jejich význam. Tento den je totiž vyhlášen za Mezinárodní den počítačů. Jak dlouho tu počítače jsou? Kde všude najdou uplatnění? A jak se třeba chránit před možnými nepříznivými vlivy? To se dočtete níže.

Počátky výpočetní techniky

V začátcích „výpočetní techniky“ jsme se ještě nemuseli chránit před škodlivým zářením různými filtry nebo používat regenerační a ochranný pleťový fluid.

První technické prostředky, které pomáhaly při počítání, totiž najdeme už ve starověkém Babyloně nebo Číně. Šlo o abakus čili kuličkové počítadlo. Zejména při počítání velkých čísel šlo o významného pomocníka.

Nám se možná abakus zdá jako dětská hračka, ale osvědčil se natolik, že někteří na něj nedají dopustit ani v dnešní době. Podívejte se například, jak sedmiletá holčička snadno spočítá součet tří obrovských čísel:

Někdy mezi roky 150 a 100 před Kristem se objevil první stroj, označovaný jako mechanický počítač: antikythérský mechanismus. Podle dnešních poznatků sloužil k výpočtu polohy vesmírných těles. Mechanismus se skládal z více než třiceti ozubených koleček seřazených v rovnostranných trojúhelnících.

Nebyl by to Leonardo da Vinci, aby v patnáctém století ke vzniku výpočetní techniky nepřispěl. Jeho nápad na stroj, který by sčítal a odečítal, zůstal sice jen na plánech, ale když se podle nich v roce 1968 pokusili bostonští vědci tuto kalkulačku sestavit, fungovala.

Mechanické kalkulačky se začaly objevovat až v sedmnáctém století. Šlo většinou o krabičky s ozubenými koly, které uměly pracovat i v řádech milionů.

Všem těmto předchůdcům dnešních počítačů ale chybělo to hlavní – možnost programování. S tím přišel až Charles Babbage v roce 1824, kdy naučil svůj stroj počítat sekvence příkladů pomocí děrných štítků.

Je zajímavé, že prvním programátorem byla žena: Ada Lovelace, dcera lorda Byrona. Znala se s Charlesem Babbagem a pro jeho analytický stroj vytvořila například program pro výpočet Bernoulliho čísel. Podle ní byla nazván programovací jazyk Ada.

Už opravdové počítače

Stroje, které bychom už mohli označit za počítače, se začaly objevovat na konci druhé světové války. Válečné úsilí také dost přispělo k jejich vývoji. První „počítače“ ovšem byly obrovské a těžké. Měřily i desítky metrů na délku a několik metrů na výšku. Jejich váha se počítala na desítky tun.

Nastává bouřlivý vývoj, který od specializovaných přístrojů pro vědu či armádu, postupuje přes elektronkové programovatelné stroje, k tranzistorům až k moderním čipům, ve kterých se součástky měří velikostí molekul.

Moderní výpočetní technika nás už obklopuje natolik, že ji někdy už ani nevnímáme. Existuje na místech, na kterých ji ani nehledáme.

Počítačové čipy najdeme samozřejmě v každém počítači, notebooku nebo tabletu. Jsou nutnou součástí každého telefonu. Z výrobní linky už dnes nesjede žádný automobil, který by neměl několik integrovaných počítačů. Výpočetní technika si čím dál více nachází cestu i do spotřební elektroniky. Kdo by ještě před pár lety řekl, že v ledničce nebo ve vysavači bude počítač!

Neexistuje žádný obor, který by se bez počítačů obešel. I ten, kdo se živí manuální prací, jako třeba takový tesař, je na počítačích závislý – vystavení faktury, bankovní operace, objednávka materiálu, to vše je na službách výpočetní techniky postaveno.

Negativní vlivy výpočetní techniky

Je v pořádku, když výpočetní techniku používáme a ano, klidně jí věnujme jeden den v roce. Zaslouží si to. Ale pozor – všudypřítomná elektronika si také vybírá svou daň v podobě zdravotních problémů. Co s sebou například nese používání počítačů za rizika?

Elektronický smog

Všechna elektronika je na elektřinu. Kvůli tomu je elektronický smog vlastně všude a nejde mu uniknout. Žijeme uprostřed elektromagnetických siločar, Wi-Fi signálů, radiových vysílání a mobilních signálů. Někteří lidé jsou na to více citliví než jiní, ale každý by měl myslet na snížení stresu, který s tím souvisí.

Dopřejte si třeba uklidňující koupel s tělovou solí z mořských řas. Je to výborná relaxace pro zklidnění celého těla. Pokožku vašeho těla efektivně umyjí a mají rovněž masážní a exfoliační (peelingový) účinek díky obsahu mořské soli a dalších přírodních látek.

Světlo z obrazovek a displejů

O pronikání HEV paprsků do pokožky jste už slyšeli?

Jedná se o modré umělé světlo z obrazovek chytrých telefonů, notebooků a dalších zařízení. Tyto paprsky „vybíjí“ z molekul elektrony, čímž urychlují stárnutí buněk a narušují pigmentaci.

TianDe Vám pomáhá pokožku chránit před HEV zářením, a proto jsme vytvořili speciální pleťový krém, který zabraňuje „digitálnímu stárnutí". Navíc jsme do něj přidali antioxidační komplex včetně vitamínu C a dalších hydratačních složek, aby zregeneroval a posílil bariéru pokožky a pomohl vyhladit vaše mimické vrásky.

Problémy pohybového ústrojí

Tenisový loket nebo potíže se zády a páteří jsou spolehlivě prokázané poruchy a zdravotní obtíže, spojené s používáním výpočetní techniky. Nesprávné držení těla, nepřirozené pohyby při psaní na klávesnici a při práci s myší, tomu výrazně „napomáhají“.

Co dělat? Mějte ergonomické pracoviště. Do kvalitní židle a stolu se vyplatí investovat. Je to nakonec levnější než léčba. Dělejte si také přestávky při práci. Trochu se protáhněte, lehce si zacvičte a nechte odpočinout unavené oči.

Největší dávku HEV záření dostává samozřejmě obličej. Myslete na jeho regeneraci. Používejte kvalitní krém s ochranou proti záření.

Ať už počítače máte rádi nebo ne, nevyhnete se jim. V posledním roce jsme se museli s počítači dost sžít, abychom vůbec mohli mít nějaký vzájemný kontakt. A jelikož se zdá, že počítače budou ovlivňovat běžný život stále více, považujme je za přínosné. Jen jejich využívání vyvažujme i péčí o sebe a své blízké.